Bodypainting je to, co je napsáno na obalu – umění malovat na tělo. Je to staré umění a lidé si svá těla pomalovávali dočasnými barvami už v pravěku. Pokud se nanáší na celé tělo, nazývá se malba na tělo, zatímco ta, která se nanáší pouze na obličej nebo ruku, se nazývá malba na obličej nebo ruku.
Rané kmeny a národy používaly malování na tělo při svých obřadech. Používali hlínu a přírodní pigmenty, například místní rostliny a mokré dřevěné uhlí. Někteří je používají dodnes, protože původní obyvatelé Austrálie, Nového Zélandu, tichomořských ostrovů a některých částí Afriky stále praktikují rituální a slavnostní malování na tělo. Jednou z nejznámějších forem dočasného malování na tělo je Mehndi, které používá barviva z henny a je stále populární v Indii, na Blízkém východě a relativně nedávno i na Západě. Malování na tělo je také staletou praxí klaunů a herců.
Malování na celé tělo jako umělecká forma zažilo v západní společnosti oživení kolem 60. let 20. století. Předtím se sice konala veřejná představení body artu, ale ne příliš úspěšná. Například v roce 1933 byli na Světové výstavě v Chicagu Max Factor starší a jeho modelka Sally Randová zatčeni za výtržnictví. Max Factor starší pomaloval Randovou na tělo svou novou řadou make-upu.
Vzhledem k tehdejším morálním normám vůči nahotě muselo malování na tělo počkat, v 50. a 60. letech 20. století se z něj stalo menší alternativní umělecké hnutí, v němž se k zakrytí těla modelky používala barva. Modelka pak barvu přenášela na médium, jako je papír nebo plátno, dotykem nebo válením po něm.
To byly začátky. V devadesátých letech přinesla malování na tělo do hlavního proudu Joanne Gairová, když v srpnu 1992 vytvořila pro Vanity Fair obálku „Demi’s Birthday Suit“ s Demi Mooreovou. Dnes máme po celém světě každoroční festivaly malování na tělo, jako je World Bodypainting Festival v rakouském Pörtschachu, kde své umění předvádějí profesionální i amatérští malíři na tělo. Dalšími místy, kde se bodypainting často prezentuje, jsou fotbalové zápasy, rave party a protesty.
Malování na obličej je podtypem malování na tělo, při němž se maluje pouze obličej modelu. Je to také staré umění a starověké národy si malovaly obličeje jako maskování při lovu, z náboženských důvodů a z vojenských důvodů opět jako maskování a příslušnost k vojenské jednotce. V době hnutí hippies na konci 60. let 20. století bylo běžné, že si mladé ženy zdobily tváře květinami nebo mírovými symboly. Dnes se v zábavních parcích, na večírcích a festivalech objevují tzv.
stánky s malováním na obličej pro děti.
Hand art je malování rukou tak, aby vypadaly jako něco jiného, například zvíře nebo jiný předmět.
Barvy používané pro malování na tělo je třeba pečlivě vybírat, aby se předešlo alergiím. Vybírají se tak, aby nebyly toxické, nealergizovaly a daly se snadno smýt. Člověk se nemůže udusit, pokud je pomalováno celé jeho tělo (jak říká mýtus), ale může utrpět úpal, pokud je použit tekutý latex.
